Cesta kakaa aneb Co se děje, než se tropické ovoce promění v čokoládu?

Kakao je tropické ovoce, neoddělitelné od lokální kultury a zdroj přijmu pro významnou část populace v tropické Americe, Africe a Asii. Kakao produkují z velké části malí farmáři (>85 %). Latinská Amerika, kolébka kakaa, představuje přibližně 20 % světové produkce (přibližně 1 megatuna; 1, 2, 3). Málokdo však přemýšlí o složité cestě, kterou kakao musí projít: z tropické plantáže, až na náš talíř. Tato cesta začíná převážně tradičním systémem zpracování a vede přes nepřehledný trh plný výzev.

V mnoha producentských zemích se kakao stále prodává prostřednictvím neformálních sítí bez smluv, záznamů a cenové transparentnosti, což zvyšuje riziko zneužití důvěry, prohlubuje zranitelnost a ohrožuje malé farmáře (4). Zároveň roste tlak odběratelů na kvalitu, avšak systém monitorování kvality a trasování informací v počátečních fázích hodnotového řetězce téměř neexistuje. Farmáři proto často získávají jen zlomek konečné hodnoty produktu – připomeňme, že 42 % malých producentů žije na hranici chudoby (6; 7). Situaci by přitom mohla zlepšit včasná kontrola kvality a sdílení klíčových informací. Další slabinou řetězce je nízké využití plodu: až 80 % kakaového lusku, včetně dužiny tvořící 10 % ovoce, končí jako odpad zatěžující životní prostředí a způsobující další ztráty potenciálních příjmů (5). Odpad lze přitom valorizovat například na kakaový džus, dřevěné uhlí, kompost či stavební materiály. Zmíněné nedostatky v hodnotovém řetězci přispívají k sociálním rizikům jako je chudoba, dětská práce, odlesňování a degradace prostředí, které dopadají na miliony farmářů. (8 ; 9 ).

Projekt Cacao-Tech, financovaný Evropskou komisí programem DRG4FOOD, podpořil společný návrh odborníku z Provozně ekonomické fakulty ČZU, Wageningen Research a Pacha de Cacao B.V., v pokusu tyto nedostatky překlenout. Vedoucími výzkumu jsou Mgr. Jana Kholová, Ph.D., doc. Ing. Jan Jarolímek, Ph.D., doc. Ing. Jan Masner, Ph.D., a doc. Ing. Michal Stočes, Ph.D., kteří spolupracují se studenty Ekaterinou Kuzminou, Vítkem Pospíšilem a Ing. Jakubem Vašákem.

Výzkumný tým ve spolupráci s farmáři a partnery z kakaového průmyslu zmapoval “Cestu kakaa“ v během několika terénních návštěv v Ekvádoru. Na základě těchto poznatků následně navrhl a otestoval digitální systémy, které poskytují informace o kvalitě kakaa přímo při výkupu a umožňují jejich sdílení napříč celým hodnotovým řetězcem. Tyto digitální a trasovací nástroje patří k málu současných řešení, která zároveň implementují principy datové etiky. (GDPR, FAIR, DRG).

1. Přenosný NIR (near-infrared) nástroj pro kontrolu kvality kakaa Díky němu lze posoudit kvalitu kakaových bobů přímo při výkupu, v terénních podmínkách a bez laboratorní infrastruktury.
2. Digitální trasovací systém s implementovanými principy datové etiky (GDPR, FAIR, DRG) Tento systém propojuje farmáře, výkupce, zpracovatele i následné články řetězce a umožňuje transparentní sdílení informací — v souladu se současnými i budoucími požadavky EU (např. EUDR a Digital Product Passport).
3. Mobilní centrální zpracovatelská jednotka Zaměřená na valorizaci odpadních proudů kakaového ovoce. Zpracovává dužinu a slupku na další produkty, které mohou farmářům generovat doplňkové příjmy.

Cacao-Tech je unikátní tím, že jako první systém v kakaovém průmyslu umožňuje kontrolu kvality kakaa přímo na farmě a propojuje ji s trasováním splňujícím současné i budoucí požadavky evropské legislativy (např. EUDR, DPP) (10). Centrální zpracovatelská jednotka dále umožňuje zpeněžit kakaovou dužninu a slupku, což dává malým farmářům příležitost k dodatečným příjmům za vyprodukovanou kvalitu s využitím odpadu.

Produkty tohoto řetězce putují do celého světa. Spotřebitelé tak mají přístup k informacím o produkci a mohou se symbolicky propojit s farmářem či farmářkou, jejichž plody právě ochutnávají – například v podobě čokolády nebo kakaového džusu.

„Cesta kakaa“ se tak stává příběhem inovace tradičního průmyslu s příslibem udržitelnějšího pěstování a férovějšího trhu.

Autoři: Mgr. Jana Kholová, Ph.D. / Ing. Jakub Landsmann / Ing. Karel Jílek

Zdroje:

1. ConfectioneryNews. (2025, May 9). Cocoa supply chains shift: Why Latin America and Asia are key to stabilising global chocolate production. 
2. ScienceDirect. (2024). [Article on cocoa production and supply chain dynamics]. World Development, Advance online publication. 
3. Statista. (n.d.). Cocoa beans production volume by country in Latin America. 
4. Farmforce. (n.d.). The rise of Latin America in the global cocoa market: Opportunities and challenges. 
5. ScienceDirect. (2023). [Article on sustainability and governance in cocoa supply chains]. Journal of Rural Studies, 98, 1–12. 
6. Solidaridad Network. (n.d.). Are cocoa farmers achieving a living income in Latin America?
7. LSE Research Forum. (2024). Adding value to coffee and cacao in Latin America.
8. Emlyon business school. (n.d.). Inequity: The guilty and not-so-hidden side of cocoa supply chains. 
9. Inter-American Development Bank Group. (n.d.). Latin America’s future value chains smell like chocolate. 
10. Ethic. (n.d.). Back to its roots: The future of chocolate lies in Latin America.