Na jednom konci stojí dlouhodobý vývoj českého zemědělství od 90. let, na druhém čtení klínového písma a Palmýrské aramejštiny pomocí neuronových sítí. Témata na první pohled vzdálená, přesto spojená pečlivou prací s daty a vytrvalým výzkumným postupem. Právě za takto promyšlené a metodicky pevně ukotvené práce získaly dvě absolventky PEF ČZU nejvyšší fakultní ocenění: Ing. Anna Žovincová, Ph.D., obdržela Cenu ministra zemědělství a Ing. Adéla Hamplová, Ph.D., převzala Cenu prof. Stoklasy.
Kam zmizela česká soběstačnost?
Anna Žovincová se ve své práci pustila do komplexní analýzy vývoje českého zemědělství, a to v dlouhém časovém horizontu od roku 1993 do současnosti. Její motivací bylo přesvědčení, že zemědělství představuje klíčový pilíř společnosti zajišťující potravinovou bezpečnost, což je téma, které po transformaci v 90. letech a vstupu do EU nabralo na novém významu.
Při zpracování dat autorka porovnávala účinnost široké škály statistických metod. Nezůstala jen u klasických trendových funkcí a exponenciálního vyrovnávání, ale využila i pokročilé nástroje jako Box-Jenkinsovu metodologii a modely neuronových sítí. Výsledky jejího „pátrání“ odhalily zásadní strukturální změny: pokles diverzity pěstovaných plodin a výrazný útlum živočišné výroby, který je patrný zejména v chovu prasat. Analýza rovněž varuje před snižující se soběstačností v produkci brambor, ovoce a zeleniny. Práce tak neslouží jen jako archiv dat, ale jako věcný podklad pro tvorbu agrární politiky a strategické řízení v době klimatických změn. K náročnosti výzkumu autorka poznamenává: „Doktorské studium přirozeně provází střídání úspěchů i pochybností. Náročnější fáze nejsou známkou neúspěchu – patří k výzkumu a je dobré to přijmout,“ říká Žovincová.
Luštění historie neuronovou sítí
Adéla Hamplová se vydala cestou, která připomíná práci Lary Croft či Indiana Jonese, ovšem místo biče či zbraně využívá výkonné grafické procesory. Ve své práci se zaměřila na architektury neuronových sítí pro rozpoznávání objektů v digitálních fotografiích. Fascinace historií ji provázela už od dětství, kdy hltala knihy o Egyptě společně s tvorbou levelů do hry Tomb Raider, což ji nakonec přivedlo ke studiu informatiky.
S univerzitami v Tel Avivu a Arielu spolupracovala na analýze klínového písma z fotografií chrámových zdí a stél. Palmýrské aramejštině se věnovala v samostatném výzkumu, k němuž se později na čas přidal profesor Alexey Lyavdansky z HSE. Klíčovým prvkem jejího výzkumu bylo využití moderní metody segmentace instancí. Tato technologie, která zažila velký rozmach v roce 2023, umožňuje algoritmu přesně „obkreslit“ jednotlivé znaky, díky čemuž je výrazně přesnější než klasické OCR (optické rozpoznávání znaků), které s netištěným či poškozeným písmem často selhává. Svůj pragmatický přístup k řešení složitých technických výzev shrnuje s nadhledem: „Na světě neexistují složité problémy, jen ty, co zaberou vyřešit méně času a ty, co více“.
Není složitých problémů, jen těch dlouhých
Ačkoliv se obě oceněné disertace pohybují v úplně odlišných světech, spojuje je stejný způsob práce: trpělivost, systematičnost a ochota postupně překonávat výzkumné překážky. Anna Žovincová pod vedením doc. Ing. Marie Prášilové, CSc. (Katedra statistiky) pracovala s časovými řadami ovlivněnými politickými i tržními změnami, Adéla Hamplová se pod vedením doc. Ing. Arnošta Veselého, CSc. (Katedra informačního inženýrství) věnovala rychle se vyvíjející oblasti počítačového vidění. Obě zdůrazňují, že překážky nejsou signálem k rezignaci – Hamplová mluví o nutnosti opakovaného zkoušení a odpočinku, během kterého si mozek „dělá pořádek“, Žovincová zase o respektu k vlastnímu tempu a výběru témat se skutečným společenským přínosem. Jejich práce potvrzují, že výzkum na PEF nezůstává v šuplíku: míří od zemědělské praxe až k digitální záchraně kulturního dědictví.
A co radí obě oceněné dalším doktorandům?
Vytrvat, nebát se výzev a počítat s tím, že některé problémy nejsou složité — jen vyžadují víc času.
V příloze níže naleznete kompletní znění rozhovorů s oceněnými studentkami.