20. - 27. listopadu 2016
Projekt na téma Participation and active citizenship se uskutečnil v krásném místě, malém městečku Erzurum, které se nachází vysoko v horách. Leží ve vnitrozemí asi 100 km od Černého moře a 500 km od gruzínských hranic. Město není ještě zdaleka zasažené turismem jako většina míst v Turecku. Celý týden bylo nádherné počasí, sníh a led všude kolem nás. S ubytováním jsme byli spokojeni, zklamala nás však strava, což nás mrzelo, protože turecká kuchyně je dle referencí výborná.
V dnešní době panuje obava z cesty do Turecka, proto měli i organizátoři a přátelské organizace v některých zemích problém sehnat dostatečný počet účastníků. Obavy však nejsou úplně na místě. Turci jsou velmi milí a přátelští lidé, kteří by se pro ostatní rozdali. Všichni se o nás starali, pomáhali nám i lidé z okolí se nám snažili pobyt zpříjemnit a pohostit nás. Za celou dobu jsem neměl sebemenší pocit nějakého nebezpečí nebo ohrožení.
Projekt jako takový byl podle mého názoru super. V minulosti jsem se podobného projektu od Erasmus+ účastnil a musím říct, že mě tento projekt velmi pozitivně překvapil. Účastníci projektu byli velmi zajímaví lidé, kteří měli s čím přispět do diskuze, někteří z nich dokonce vlastní neziskové organizace a podnikají mnoho akcí ve svém městě pro mladé a celkově pro lepší žití. Program celého projektu byl zajímavý, ale mnohem důležitější je skutečnost, že byl i přínosný. Mnoho informací jsem si odvezl domů a myslím, že se s nimi budu dále snažit pracovat.
V rámci projektu jsme se účastnili mnoha aktivit, jako například různé hry, divadla, přednášky a jiné. Velmi důležití byli „energizers“, kteří zábavnou formou člověka odreagovali, byl tak schopný dále vnímat a aktivně se zapojovat. Tato praktika by se měla, podle mého názoru, používat i ve školách jakéhokoliv stupně. K dalším aktivitám patřilo založení fiktivní neziskové organizace a obhájení jejích projektů a nápadů.
Během projektu jsme měli pouze dvě volná odpoledne. Jedno jsme hromadně strávili na výletě do místního lyžařského střediska, kde bohužel ještě neměli otevřeno, ale my jsme se i tak zabavili a kochali jsme se nádherným výhledem na hory v okolí. Další volné odpoledne jsme strávili po nákupech, kavárnách, místních restauracích a uličkách Erzurum. Večery jsme chodili občas do místního hudebního klubu s živou hudbou, kde i někteří z nás zahráli či zazpívali, nebo jsme v hotelu hráli různé společenské hry a také divadlo.
Projekty od těchto organizátorů bych vřele doporučoval a rozhodně se není čeho bát.
Jan Jindra