Extrémní sucha posledních dvou dekád znovu a znovu snižují výnosy kukuřice – tradičně jedné z nejvýznamnějších tuzemských plodin dle objemu produkce. Pokud se trend nezmění, čekají farmáře ještě vyšší ztráty.1 Aby bylo české zemědělství lépe připraveno na budoucnost, spojili odborníci z Provozně ekonomické fakulty ČZU síly s mezinárodními partnery – CGIAR, University of Queensland, Ministerstvem zemědělství ČR a tuzemskými podniky. Společně zkoumají, zda by řešení mohl nabídnout čirok (Sorghum bicolor).
Čirok v Česku rozhodně není exotickou novinkou, jeho pěstování je však zatím okrajové. Globálně jde přitom o pátou nejrozšířenější obilninu a v suchých oblastech Afriky či Asie představuje klíčový zdroj potravy.2 Plodina vyniká schopností hospodařit s vodou i fosforem a udržet stabilní výnos tam, kde kukuřice často selhává. Není proto divu, že zájem roste i u nás, kde kukuřice sice zabírá přibližně 13 % orné půdy, ale její výnosová spolehlivost kvůli obdobím sucha klesá.3
Digitální nástroje místo metody „pokus–omyl“
Na ČZU vznikla certifikovaná metodika v rámci projektu NAZV MZe ČR Digitální Agro-ekonomické systémy a precizní zemědělství (QK23020058), která ukazuje, jak díky digitalizaci, matematickým modelům a ekonomickým analýzám zavádět čirok systematicky a s jasnou návratností.
Expertní tým z PEF aktuálně testuje specializované digitální nástroje postavené na modelech APSIM a DSSAT. Simulují vzájemné působení počasí, půdy a jednotlivých kultivarů čiroku, propočítávají náklady, ziskovost i technickou efektivitu a generují „mapu šancí“ – kde a jaký čirok se vyplatí pěstovat, kdy jej zasít, jak hnojit a kdy sklízet. „Digitalizované systémy umožňují efektivně vyhodnotit interakce mezi počasím, půdou a odrůdou plodiny. Díky tomu dokážeme určit oblasti, kde má čirok největší potenciál ekonomicky překonat kukuřici,“ vysvětluje vedoucí výzkumu z ČZU.
Méně vody, větší zisk – a výzvy, které je nutné zvládnout
První simulační scénáře potvrzují, že čirok je ziskový hlavně tam, kde vody ubývá. Zároveň jde o bezlepkovou plodinu bohatou na zinek, železo a vlákninu, takže přináší i nutriční bonus. Nedostatek pěstitelských zkušeností a nutné investice do nové techniky však zůstávají výzvami do budoucnosti. Právě tyto bariéry řeší ČZU společně s farmáři a Ministerstvem zemědělství ČR – cílem je, aby zemědělci dostali nejen data, ale i podporu pro praktické zavedení.
Pokud se pilotní testy osvědčí i v praxi, může čirok poskytnout českému zemědělství ekonomicky životaschopnou a ekologicky šetrnou alternativu kukuřice – a tím i větší odolnost vůči klimatickým extrémům, které teprve přijdou.
________________
1 Česká televize. (2021, 2. listopadu). Změny klimatu už za pár let dopadnou na zemědělství, varuje studie. Největší problém bude mít kukuřice [ČT24]. https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/veda/zmeny-klimatu-uz-za-par-let-dopadnou-na-zemedelstvi-varuje-studie-nejvetsi-problem-bude-mit-kukurice-27507
2 Shahbandeh, M. (2025, 22. ledna). Grain production worldwide 2024/25, by type. Statista. https://www.statista.com/statistics/263977/world-grain-production-by-type/
3 Český statistický úřad. (2024). Zemědělství – Orná půda, tabulka ZEM02A [Datová sada]. https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=vystup-objekt&skupId=346&pvo=ZEM02A
