Více než 1800 světových vysokých škol srovnává v 54 oborech žebříček Global Ranking of Academic Subjects, známý jako oborová varianta Šanghajského žebříčku. Českým školám se dařilo zejména v přírodních vědách, matematice a fyzice. Česká zemědělská univerzita v Praze uspěla v pěti hodnocených oborech.
Nové vydání Global Ranking of Academic Subjects (GRAS) seřazuje více než 1800 univerzit z 96 zemí světa podle jednotlivých vědních oblastí. Těch je celkově 54 a najdeme zde téměř všechny obory od matematiky přes metalurgické inženýrství a farmacii až po právo nebo vzdělávání, s výjimkou humanitních věd jako např. historie.
„Žebříček GRAS využívá řadu objektivních akademických ukazatelů a údajů třetích stran k měření výkonnosti světových univerzit v příslušných oborech, včetně výsledků výzkumu, vlivu výzkumu, mezinárodní spolupráce, kvality výzkumu a mezinárodních akademických ocenění,“ představují autoři žebříčku základní kritéria hodnocení univerzit v jednotlivých oborech.
Jako excelentní disciplíny, které se v České republice daří rozvíjet na světové úrovni, se jeví zejména obor Agricultural Sciences a Ecology, kde se umístilo nejvíce českých univerzit. Celkově se v některém z 54 zkoumaných oborů umístily téměř všechny. V žebříčku nalezneme: Českou zemědělskou univerzitu v Praze (5 umístění), České vysoké učení technické v Praze (4), Jihočeskou univerzitu v Českých Budějovicích (4), Masarykovu Univerzitu (11), Mendelovu univerzitu v Brně (2), Univerzitu Hradec Králové (1), Univerzitu Karlovu (23), Univerzitu Palackého v Olomouci (7), Vysoké učení technické v Brně (2) a Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze (2).
Žádná z českých univerzit se nedostala do elitní světové stovky. Nejčastěji tomu byla nejblíže Univerzita Karlova, která se v rozpětí 101.–150. místa ocitla pětkrát, a to v oborech Economics, Metallurgical Engineering, Ecology, Physics a Mathematics. Na stejných místech se v oboru Agricultural Sciences umístily Česká zemědělská univerzita v Praze a Univerzita Palackého v Olomouci.
V oboru Environmental Science & Engineering excelovala Masarykova univerzita s umístěním mezi 101. až 150. místem. Česká zemědělská univerzita v Praze, Karlova univerzita a Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích se v tomto oboru umístily v rozpětí 401.–500. místa.
Úspěchy v přírodních vědách, fyzice a matematice
Oblastmi, kde se česká věda v žebříčku prosadila, jsou například tzv. Life Sciences. Zde opět dominuje Univerzita Karlova.
Zdaleka nejsilnější zastoupení mají české univerzity v oblasti přírodních věd, matematiky a fyziky, kde se umístily hned jednadvacetkrát v sedmi oborech: Mathematics, Physics, Chemistry, Earth Sciences, Geography, Ecology a Atmospheric Science. Univerzita Karlova zaznamenala umístění ve všech těchto oborech nejlépe v matematice, fyzice a ekologii (101.–150 místo). České vysoké učení technické v Praze zaznamenalo 201.–300. pozici v matematice a ve fyzice o pozici horší umístění. Čtyřmi umístěními se může pyšnit Masarykova Univerzita (v ekologii a geografii na 201.–300. místě), třemi potom Česká zemědělská univerzita v Praze a Univerzita Palackého v Olomouci.
Jak si vedou světoví lídři
Celkově jsou ve všech oborech dominantní Spojené státy americké a jejich univerzity. Z 54 oborů najdeme americkou vysokou školu na prvním místě hned v 32 případech. Hned polovinu těchto amerických prvních míst získala Harvard University. Další dominanci najdeme v oblastech inženýrství, kde jsou z 22 oborů na prvním místě hned čtrnáctkrát čínské univerzity.
Pokud se zajímáte o veterinářství, pak byste měli podle nového žebříčku věnovat pozornost práci badatelů a badatelek z belgické Ghent University. Pokud váš zájem směřuje například ke geografii nebo zemědělství, pak se zaměřte na práce z nizozemské Wageningen University & Research. V oboru komunikace vynikla zase University of Amsterdam a nejkvalitnější práci v oblasti veřejné správy odvádí výzkumníci a výzkumnice na dánské Aarhus University.
Zdroj: vedavyzkum.cz