Letošní mezinárodní setkání vědeckých pracovníků a odborníků z oblasti ekonomiky, managementu, obchodu, informatiky, sociologie a rozvoje venkova Agrarian Perspectives XXVII. „Food Safety – Food Security“, které se uskutečnilo na půdě České zemědělské univerzity v Praze ve dnech 19. – 20. 9. 2018, bylo zahájeno panelovou diskusí na téma bezpečnosti potravin.
Tradiční model zahájení konference v podobě plenárního zasedání byl tentokrát směřován více k otevřené diskusi, kterou zdařile vedla zkušená moderátorka Milena Vicenová. Navíc obsazení panelu ve složení Jana Hajšlová, vedoucí Ústavu analýzy potravin a výživy VŠCHT; Jiří Hrbek, ředitel Odboru statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí ČSÚ; Miroslav Koberna, ředitel pro programování a strategii Potravinářské komory ČR; Ladislav Miko, zástupce ředitele komise pro potravinovou bezpečnost v EU; Jan Miller, farmář, partner projektu „Mléko z farmy“ a člen předsednictva ASZ a Margit Slimáková, specialistka na zdravotní prevenci a výživu, bylo zárukou vysoké kvality diskuse, stejně jako příslibem pro její názorovou pestrost.
Ta se projevila hned u prvního nastoleného tématu - bezpečnosti potravin. Jana Hajšlová chválila především dosažení vysoké úrovně mikrobiální kvality potravin evropské produkce, české producenty nevyjímaje, ba spíše naopak. K ní se přidal také Ladislav Miko, který potvrdil vysokou konkurenceschopnost českých potravinářských výrobků z hlediska bezpečnosti v Evropě, stejně jako evropských ve světovém měřítku. Navíc vysvětlil, jakou úlohu v tom sehrávají v EU nastavené kontrolní mechanismy RASFF a EFSA. Margit Slimáková však vzápětí nabídla jiný pohled na tuto problematiku. Zatímco konzumace potravin je z hlediska krátkodobých efektů bezpečná, v dlouhodobějším horizontu vede stále k většímu nárůstu jevů jako je obezita, nemoci oběhové soustavy, cukrovka a podobně. Z tohoto pohledu lze naopak celou řadu potravin současnosti považovat za skrytě rizikovou. Jana Hajšlová se přidala s připomínkou, že zatímco se v uplynulých letech výzkum velice věnoval mikrobiální bezpečnosti potravin, bezpečnost výživová byla spíše opomíjena. Pestrost názorů ještě rozšířil Jan Miller svojí úvahou o vztahu bezpečnosti zemědělské a potravinářské výroby a její rentabilitou.
Vysvětlení souvislosti mezi bezpečností potravin a dalším tématem diskuse - kvalitou potravin, nabídnul Ladislav Miko. Kvalitu potravin uvažuje ve třech úrovních. První představuje právě bezpečnost potravin, kterou by měl spotřebitelům „zaručovat“ stát, v případě otevřeného evropského trhu unijní instituce. Druhou úrovní je kvalita použitých surovin a technologických postupů. Zde by stát měl zajišťovat dostatečnou informovanost spotřebitelů. A třetí úroveň kvality představuje chuť, vůně a vzhled potravin. Tato úroveň je již čistě záležitostí vztahu mezi producenty a spotřebiteli. Jana Hajšlová v souvislosti s kvalitou potravin připomněla, že rozvoj potravinářství je významně tažen technologickými inovacemi, které dnes umožňují značnou úroveň zpracování potravin, při zachování jejich kvality. K tomuto názoru se přidal také Jan Miller, který uvedl příklad rozvíjející se automatizace a robotizace na vlastní farmě a jejich dopad právě na kvalitu produkce.
Zajímavou diskusi slibovala další otázka zkoumající, kde jednotliví panelisté potraviny nakupují. Možná až překvapivě často zaznělo: známí osvědčení farmáři, či pekaři, jejich příběhy a příběhy jejich potravin, či zájem podporovat konkrétního producenta. Naopak farmářské trhy již o svoji nálepku zaručenosti nabídky kvalitních potravin přímo z farem zřejmě přišly, většina panelistů naopak předpokládá jejich budoucí útlum. Jana Hajšlová v sobě nezapřela vědeckého pracovníka, když uvedla, že se záměrně snaží zkoušet produkty velkých globálních producentů, u kterých je vyšší předpoklad užití inovativních technologií, které mohou přinášet novou kvalitu nabízených produktů. Tuto úvahu dále rozvinul Miroslav Koberna tím, že pro něj vlastně není podstatné, kde potraviny kupuje, ale kdo je jejich výrobcem. Jako zástupce českých potravinářů preferuje právě jejich potraviny, přičemž upozornil také na problematický vztah s obchodními řetězci.
Od obchodních řetězců byl již jen krůček k tématu levných nekvalitních potravin a k tomu, jak omezit jejich nabídku. Ladislav Miko upozornil, že radikální zákazová řešení, která byla uplatněna v některých evropských zemích, zpravidla nevedla ke kýženým efektům. K diskusi nabídl možnost využití moderních technologií, například prostřednictvím výživových aplikací, které by usnadnily řešení individuálních výživových potřeb. Jana Hajšlová pak uvedla příklady již realizovaných výzkumných aktivit, které se potřebami „personifikované výživy“ zabývají. Přičemž právě v individuálním přístupu k výživě spatřuje nejbližší budoucnost. I Margit Slimáková se přiklonila k názoru, že cesta zákazů a příkazů není ta nejvhodnější. I když upozornila, že třeba tzv. „pamlsková vyhláška“ bezpochyby své pozitivní efekty přinesla. Jako lepší přístup nabízí edukaci spotřebitelů a příklady dobré praxe, kterými by mohly být například školní jídelny. Tuto část diskuse pak uzavřel Jan Miller konstatováním, že za posledních 20 let producenti zvýšili kvalitu svých výrobků zásadním způsobem, zatímco spotřebitelé o kvalitě rádi hovoří, jejich nákupní košíky však bezpochyby potvrzují jednoznačnou orientaci na levné potraviny nižší kvality. O tom, jak kvalitní potraviny se budou v našich obchodech prodávat však rozhodují především sami spotřebitelé.
Téměř tříhodinová diskuse nabídla dále téma soběstačnosti a potravinové bezpečnosti, Jiří Hrbek přispěl prezentací výstupů statistických šetření výroby, spotřeby a obchodování se základními zemědělsko-potravinářskými produkty a panelisté reagovali na celou řadu dotazů návštěvníků panelové diskuse. Úplný záznam panelové diskuse na téma bezpečnosti potravin najdete na webové stránce konference: https://ap.pef.czu.cz, zkrácená verze je připravována ve spolupráci s TV Zemědělec.